Jdi na obsah Jdi na menu
 


Karlovy Vary

12. 3. 2009

Karlovy Vary

počet obyvatel:53 708

rozloha:59,10 km²

Poloha:Karlovarský kraj-Česká republika

PSČ:36001

Primátor:Werner Hauptmann

stránky:www.karlovyvary.cz/

zeměpisná šířka: 50° 14′ s. š.

zeměpisná délka: 12° 52′ v. d.

nadmořská výška: 447 m

 

Historie:Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti.

V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jenž je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp.

V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz zřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k odsunu německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 vzniká Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.

Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989.

Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny .

Lázeňství:Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém krystaliniku v hloubkách okolo 2000 metrů. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra. Chemicky se jedná o vodu Na,Ca-SO4, která vyvěrá o teplotě 73 °C ze 60% ve Vřídle vydatností okolo 2000 l/m. Mineralogické složení se pohybuje okolo 5,9 - 6,5 g/l s obsahem CO2 0,375 - 0,750 g/l.

O věhlas lázní se velmi významně zasloužil lékař dr. David Becher (zemř. 1792), který se zasloužil hlavně o modernizaci karlovarské balneologie. V 19. století potom na jeho práci navázali dr. Jean de Carro, dr. Rudolf Mannl a dr. Eduard Hlawaczek. Ve městě se nachází množství lázeňských domů (např. Grandhotel Pupp).

Prameny jsou v současnosti významným zdrojem příjmů pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost a snaží se o jejich ochranu. V minulosti se již stalo, že prameny v oblasti vyschly, což bylo způsobeno neodbornou těžbou hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, kdy se podařilo prorazit kolektor podzemní vody. Následně došlo k zatopení dolu a současnému vyschnutí pramenů ve Varech. Následně bylo nutné důl uzavřít a proraženou oblast vybetonovat. I přes tento zásah se ale nepodařilo zcela obnovit vydatnost pramenů a poklesla i teplota vřídla. Druhým problémem trápícím město je přirozená vodní eroze, která se zahlubuje do podložní vřídelní desky. Panují předpoklady, že pokud by tuto nepříliš mocnou desku prorazila, došlo by k úniku minerálních vod přímo do řeky a nikoliv přes prameny. Proti tomuto se město brání tím, že nechalo koryto řeky vybetonovat, či vložilo betonové bloky.

 

Hotely:Grandhotel Pupp:

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

Hotel Martel:Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hotel Imperial:Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hotel Thermal:Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Švýcarský dvůr:Obrazek

 

 

Památky:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chrám svaté Maří Magdalény:Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Diana:Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jelení skok:Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vřídlo:Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kolonáda:Obrazek

 

Kultůrní akce:MNFF Karlovy vary

Hokevová utkáni

fotbalová utkání

Filmové představení

10 nej

    1.Karlovy Vary jsou největším lázeňským městem České republiky.

    2.Alžbětiny lázně jsou největším lázeňským zařízením v ČR.

    3.Největším odběratelem vřídelní vody je s 26% společnost Imperial Karlovy Vary, a.s.

    4.Nejteplejším a nejvydatnějším minerálním pramenem je Vřídlo.

    5.Největší, nejznámější a nejoblíbenější promenádou je Mlýnská kolonáda.

    6.Nejvýznamnější společenskou a kulturní akcí je bezesporu Mezinárodní filmový festival.

    7.Nejkrásnější pohled na město je z rozhledny Diana.

    8.Nejznámější karlovarské produkty jsou: sklo Moser, bylinný likér Becherovka, minerální voda Mattoni, lázeňské oplatky a karlovarský porcelán Thun.

    9.Nejvýznamnější církevní památkou města je kostel sv. Máří Magdalény od slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

    10.Nejničivější přírodní pohromou byl pro Karlovy Vary požár (1604), kterému byly ušetřeny jen 3 domy. Zbytek města lehl popelem.